Vítejte na stránkách JACHTARENI.CZ věnovaných rekreačnímu jachtingu
Vybavení jachty
Jelikož sám jezdím pouze na plachetnicích, bude můj následující článek pouze o plachetnicích.
Běžná charterová jachta má délku od 10m do 16m. Větší a menší jsou velkou vyjímkou. Jachty mají v kajutách lůžka pro 4-10 osob a v salonu (společné místnosti se stolem, sedačkou a kuchyňskou linkou) další lůžka pro 1-2 osoby, která většinou nejsou tak pohodlná jako lůžka v kajutách a navíc v salonu nemá člověk takové soukromí jako v kajutě. Kromě toho jde spát jako poslední a je vzbuzen jako první.
Kajuty na lodích jsou až na pár vyjímek dvoulůžkové. V kajutě je buď dvoulůžko nebo patrová postel. V každé kajutě je k dispozici skříň do které se většinou vejde tolik věcí jako do dvou 75l batohů (nejčastější velký turistický batoh). Pro běžnou potřebu je to dostačující, aspoň na léto. Větší problém může být za chladného počasí, ale jachtaři, kteří vyrážejí na moře brzo na jaře nebo pozdě na podzim si zase nepotrpí na bohatou garderobu.
Ve standardní nabídce je uvedeno, že je v ceně povlečení, ale ve skutečnosti je jeho počet u některých charterovek nedostatečný a je vhodné vzít si i nějaké z domu. Stačí vzít si polovinu toho co byste si vzali kdybyste žádné nedostali. Na přikrytí jsou k dispozici standardní deky. Pro každého je povlečený polštářek. V létě je nejlepší se přikrýt jenom bílou plachtou bez deky, protože jinak je člověku horko. Na povlečení matrace není vhodné froté povlečení, protože matrace nemají obdélníkový tvar.
Pod dvoulůžky bývá umístěna nádrž na naftu pro motor jachty a nádrže na užitkovou vodu. Nafty je v nádrži většinou dostatečně tak, aby vydržela na celou týdenní plavbu. Voda se většinou doplňuje při každém přistání u městského mola nebo v marině.
Na každé lodi je sprcha venku na zádi. Sprchy bývají i na toaletách. Na toaletě je kromě sprchy ještě umyvadlo a WC s ručním pumpováním. Voda ze všech vodovodních baterií, ať už sprchové na toaletě nebo dřezové v salonu, je užitková z nádrží na vodu. Podle mého názoru není vhodná k pití, protože voda v nádržích se nikdy nevyčerpá všechna a neustále se mísí s nově dopuštěnou. Takže je vhodná jenom na mytí rukou, sprchování a mytí nádobí. Na pití doporučuji používat vodu pouze z PET flašek, případně 5l kanystříků, do kterých se může voda v případě potřeby doplnit na molu. Doplněnou vodu do PET flašky doporučuji používat v teplých dnech maximálně 2 dny, protože se rychleji kazí než originální voda. Nestojí za to kvůli pár korunám si zkazit dovolenou a raději si zajistit větší množství balené vody pro ty dny, kdy není možnost doplnit vodu každé 2 dny.
Na některých jachtách je u dřezu ještě jedna vodovodní baterie, která čerpá vodu z moře, ale to je spíše vyjímečné a jenom na starších lodích jako např. Elan 431 z roku 1998.
Pro uskladnění potravin je na lodi pultová lednička s horním víkem zabudovaná v kuchyňské lince. Kvůli úspoře elektřiny z baterie však moc nechladí a maso se v ní dá skladovat maximálně 24 hodin. Chladí hodně pouze pokud se jede na motor a v případě jízdy na plachty a hlavně přes noc při kotvení bez připojení na elektřinu se někdy vypne, takže jenom udržuje stávající teplotu. Je ale dostatečně prostorná pro celou posádku. Platí zásada, že čím novější loď, tím novější baterie, která tím více vydrží. Tato zásada, ale neplatí vždy.
Pro vaření jsou k dispozici jedna připojená a jedna náhradní propan-butanová bomba, která je stejná jako u nás standardní bomba k propan-butanovému dvouplotýnkovému vařiči. Vařič je uložen na hřídeli a naklání se v lodi tak, aby se hrnce co nejméně houpaly. K dispozici je i trouba, ale podle mého názoru není vhodná k pečení kvůli vysoké spotřebě plynu.
K dispozici je samozřejmě sada nerezových hrnců, konviček na čaj, talířků, příborů, nožů, hrničků apod. Vzhledem k tomu, že se porcelánové a skleněné nádobí může rozbít, je vždy nutné před vyplutím zkontrolovat jestli je každá sada pro všechny členy posádky a pokud ne, tak požádat o doplnění, aby třeba kuchař nemusel vyškrabovat svou porci z hrnce. Je dobré si z domu vzít vlastní otvírák a kvalitní nůž.
V každé jachtě je v salonu navigační stolek s papírovými mapami, navigačními pomůckami, dalekohledem, signálními světlicemi apod. K dispozici je i GPS mapový ploter. Na stěně vedle navigačního stolku jsou veškeré pojistky od lodi.
Na každé lodi musí být záchranná vesta pro každého člena posádky. V případě, že jsou v posádce děti, je nutné s charterovkou domluvit zapůjčení vesty dětské. V případě dětí na palubě je navíc možné pro vyšší bezpečnost za příplatek 50Euro natáhnout po celé délce lodě na zábradlí síť, aby dítě nepropadlo mezi šňůrami zábradlí. V případě, že loď není nakloněná, tak je riziko malé, ale v případě velkého náklonu je už riziko veliké. Druhou možností je děti nepouštět na příď při náklonech během plachtění ani při větších vlnách. Dle mého názoru by děti měly mít aspoň při plavbě na plachty, zvláště při náklonech a vlnách záchrannou vestu bez ohledu na to, jestli umí plavat nebo ne.
Na lodích některých charterovek je k dispozici i záchranný ostrůvek, ale to je spíše vyjímkou a posádka se musí spokojit se záchrannými vestami a nafukovacím člunem sloužícím kdopravě z jachty ke břehu.
Nahoře na palubě pod sedačkami je dostatek úložného prostoru, který se používá na lana, pomocnou kotvu, kyblík s hadrem, hadici na doplňování vody, elektrický kabel pro připojení jachty na sloupek se zásuvkami na molu a hromadu dalších věcí. Je tam ale i dost nevyužitého prostoru, do kterého se nejčastěji ukládají PET flašky s vodou, piva apod. Dle mých zkušeností se do těchto dvou prostor (batist) dá uložit pitná voda v PET lahvích nebo 5l kanystřících na celou plavbu. Dají se sem dát i ploutve, potápěčské brýle apod.
K řízení lodě se používá kormidelní kolo, u menších lodí je nahrazeno kormidelní pákou (pínou), u některých větších lodí jsou kormidelní kola i dvě. V případě, že z nějakého důvodu přestane kormidelní kolo fungovat, většinou z důvodu přetržení ocelového lanka vedoucího od kormidla, tak je k dispozici ještě kormidelní páka, která se nasadí na čtyřhran na podlaze mezi kormidly. Porucha kormidla se však stává velmi vyjímečně. Ale i tak je nutné mít k dispozici i kormidelní páku, která bývá uložena v jedné z batist.
K bezpečnému řízení lodě jsou k dispozici přístroje jako jsou mechanický kompas, hloubkoměr, rychloměr a u některých lodí i měřič rychlosti a směru větru, tzv windmeter. U menších nebo levnějších jachet je místo „budíku“ windmeteru pouze nahoře na stěžni střelka, která ukazuje směr větru, ale ne jeho rychlost. Pro případ, že by posádku omrzelo kormidlování, je k dispozici autopilot, který udržuje nastavený směr plavby.
Aby se loď pohybovala kupředu, jsou k dispozici kromě dieselového motoru ještě plachty. Na běžných lodích s jedním stěžněm jsou dvě plachty. Obě mají přibližně tvar trojúhelníku. Za stěžněm je hlavní plachta, která je upevněna na přední straně ke stěžni a dole k ráhnu. Před stěžněm je kosatka, které se v případě, že je velká natolik, že zasahuje až za stěžeň, říká gena. K ovládání obou plachet se používají lana, navijáky (vinšny) a stopery. Jakým způsobem se nastavují nebo vytahují plachty nemá smysl popisovat, chce to vyzkoušet. Navíc je několik druhů hlavní plachty a každý druh se vytahuje a nastavuje jinak.
Podílet se na řízení lodě není nic, z čeho by měl mít někdo obavy. V žádném případě se nemusí lézt nahoru na stěžeň, obě plachty se ovládají ze zadní části paluby, kde se během plavby sedí.
Jelikož sám jezdím pouze na plachetnicích, bude můj následující článek pouze o plachetnicích.
Běžná charterová jachta má délku od 10m do 16m. Větší a menší jsou velkou vyjímkou. Jachty mají v kajutách lůžka pro 4-10 osob a v salonu (společné místnosti se stolem, sedačkou a kuchyňskou linkou) další lůžka pro 1-2 osoby, která většinou nejsou tak pohodlná jako lůžka v kajutách a navíc v salonu nemá člověk takové soukromí jako v kajutě. Kromě toho jde spát jako poslední a je vzbuzen jako první.
Kajuty na lodích jsou až na pár vyjímek dvoulůžkové. V kajutě je buď dvoulůžko nebo patrová postel. V každé kajutě je k dispozici skříň do které se většinou vejde tolik věcí jako do dvou 75l batohů (nejčastější velký turistický batoh). Pro běžnou potřebu je to dostačující, aspoň na léto. Větší problém může být za chladného počasí, ale jachtaři, kteří vyrážejí na moře brzo na jaře nebo pozdě na podzim si zase nepotrpí na bohatou garderobu.
Ve standardní nabídce je uvedeno, že je v ceně povlečení, ale ve skutečnosti je jeho počet u některých charterovek nedostatečný a je vhodné vzít si i nějaké z domu. Stačí vzít si polovinu toho co byste si vzali kdybyste žádné nedostali. Na přikrytí jsou k dispozici standardní deky. Pro každého je povlečený polštářek. V létě je nejlepší se přikrýt jenom bílou plachtou bez deky, protože jinak je člověku horko. Na povlečení matrace není vhodné froté povlečení, protože matrace nemají obdélníkový tvar.
Pod dvoulůžky bývá umístěna nádrž na naftu pro motor jachty a nádrže na užitkovou vodu. Nafty je v nádrži většinou dostatečně tak, aby vydržela na celou týdenní plavbu. Voda se většinou doplňuje při každém přistání u městského mola nebo v marině.
Na každé lodi je sprcha venku na zádi. Sprchy bývají i na toaletách. Na toaletě je kromě sprchy ještě umyvadlo a WC s ručním pumpováním. Voda ze všech vodovodních baterií, ať už sprchové na toaletě nebo dřezové v salonu, je užitková z nádrží na vodu. Podle mého názoru není vhodná k pití, protože voda v nádržích se nikdy nevyčerpá všechna a neustále se mísí s nově dopuštěnou. Takže je vhodná jenom na mytí rukou, sprchování a mytí nádobí. Na pití doporučuji používat vodu pouze z PET flašek, případně 5l kanystříků, do kterých se může voda v případě potřeby doplnit na molu. Doplněnou vodu do PET flašky doporučuji používat v teplých dnech maximálně 2 dny, protože se rychleji kazí než originální voda. Nestojí za to kvůli pár korunám si zkazit dovolenou a raději si zajistit větší množství balené vody pro ty dny, kdy není možnost doplnit vodu každé 2 dny.
Na některých jachtách je u dřezu ještě jedna vodovodní baterie, která čerpá vodu z moře, ale to je spíše vyjímečné a jenom na starších lodích jako např. Elan 431 z roku 1998.
Pro uskladnění potravin je na lodi pultová lednička s horním víkem zabudovaná v kuchyňské lince. Kvůli úspoře elektřiny z baterie však moc nechladí a maso se v ní dá skladovat maximálně 24 hodin. Chladí hodně pouze pokud se jede na motor a v případě jízdy na plachty a hlavně přes noc při kotvení bez připojení na elektřinu se někdy vypne, takže jenom udržuje stávající teplotu. Je ale dostatečně prostorná pro celou posádku. Platí zásada, že čím novější loď, tím novější baterie, která tím více vydrží. Tato zásada, ale neplatí vždy.
Pro vaření jsou k dispozici jedna připojená a jedna náhradní propan-butanová bomba, která je stejná jako u nás standardní bomba k propan-butanovému dvouplotýnkovému vařiči. Vařič je uložen na hřídeli a naklání se v lodi tak, aby se hrnce co nejméně houpaly. K dispozici je i trouba, ale podle mého názoru není vhodná k pečení kvůli vysoké spotřebě plynu.
K dispozici je samozřejmě sada nerezových hrnců, konviček na čaj, talířků, příborů, nožů, hrničků apod. Vzhledem k tomu, že se porcelánové a skleněné nádobí může rozbít, je vždy nutné před vyplutím zkontrolovat jestli je každá sada pro všechny členy posádky a pokud ne, tak požádat o doplnění, aby třeba kuchař nemusel vyškrabovat svou porci z hrnce. Je dobré si z domu vzít vlastní otvírák a kvalitní nůž.
V každé jachtě je v salonu navigační stolek s papírovými mapami, navigačními pomůckami, dalekohledem, signálními světlicemi apod. K dispozici je i GPS mapový ploter. Na stěně vedle navigačního stolku jsou veškeré pojistky od lodi.
Na každé lodi musí být záchranná vesta pro každého člena posádky. V případě, že jsou v posádce děti, je nutné s charterovkou domluvit zapůjčení vesty dětské. V případě dětí na palubě je navíc možné pro vyšší bezpečnost za příplatek 50Euro natáhnout po celé délce lodě na zábradlí síť, aby dítě nepropadlo mezi šňůrami zábradlí. V případě, že loď není nakloněná, tak je riziko malé, ale v případě velkého náklonu je už riziko veliké. Druhou možností je děti nepouštět na příď při náklonech během plachtění ani při větších vlnách. Dle mého názoru by děti měly mít aspoň při plavbě na plachty, zvláště při náklonech a vlnách záchrannou vestu bez ohledu na to, jestli umí plavat nebo ne.
Na lodích některých charterovek je k dispozici i záchranný ostrůvek, ale to je spíše vyjímkou a posádka se musí spokojit se záchrannými vestami a nafukovacím člunem sloužícím kdopravě z jachty ke břehu.
Nahoře na palubě pod sedačkami je dostatek úložného prostoru, který se používá na lana, pomocnou kotvu, kyblík s hadrem, hadici na doplňování vody, elektrický kabel pro připojení jachty na sloupek se zásuvkami na molu a hromadu dalších věcí. Je tam ale i dost nevyužitého prostoru, do kterého se nejčastěji ukládají PET flašky s vodou, piva apod. Dle mých zkušeností se do těchto dvou prostor (batist) dá uložit pitná voda v PET lahvích nebo 5l kanystřících na celou plavbu. Dají se sem dát i ploutve, potápěčské brýle apod.
K řízení lodě se používá kormidelní kolo, u menších lodí je nahrazeno kormidelní pákou (pínou), u některých větších lodí jsou kormidelní kola i dvě. V případě, že z nějakého důvodu přestane kormidelní kolo fungovat, většinou z důvodu přetržení ocelového lanka vedoucího od kormidla, tak je k dispozici ještě kormidelní páka, která se nasadí na čtyřhran na podlaze mezi kormidly. Porucha kormidla se však stává velmi vyjímečně. Ale i tak je nutné mít k dispozici i kormidelní páku, která bývá uložena v jedné z batist.
K bezpečnému řízení lodě jsou k dispozici přístroje jako jsou mechanický kompas, hloubkoměr, rychloměr a u některých lodí i měřič rychlosti a směru větru, tzv windmeter. U menších nebo levnějších jachet je místo „budíku“ windmeteru pouze nahoře na stěžni střelka, která ukazuje směr větru, ale ne jeho rychlost. Pro případ, že by posádku omrzelo kormidlování, je k dispozici autopilot, který udržuje nastavený směr plavby.
Aby se loď pohybovala kupředu, jsou k dispozici kromě dieselového motoru ještě plachty. Na běžných lodích s jedním stěžněm jsou dvě plachty. Obě mají přibližně tvar trojúhelníku. Za stěžněm je hlavní plachta, která je upevněna na přední straně ke stěžni a dole k ráhnu. Před stěžněm je kosatka, které se v případě, že je velká natolik, že zasahuje až za stěžeň, říká gena. K ovládání obou plachet se používají lana, navijáky (vinšny) a stopery. Jakým způsobem se nastavují nebo vytahují plachty nemá smysl popisovat, chce to vyzkoušet. Navíc je několik druhů hlavní plachty a každý druh se vytahuje a nastavuje jinak.
Podílet se na řízení lodě není nic, z čeho by měl mít někdo obavy. V žádném případě se nemusí lézt nahoru na stěžeň, obě plachty se ovládají ze zadní části paluby, kde se během plavby sedí.
